Jdi na obsah Jdi na menu
 


Grigorij Jefimovič RASPUTIN

8. 2. 2009

Malý Grigorij se narodil 10.1.1869 ve vesnici Pokrovskoje v Tobolské gubernii v rodině bohatšího sedláka. Byl negramotný, lenivý, vyhýbal se práci na poli a pouze občas dělal povozníka. Už v mládí si získal pověst výtržníka, sukničkáře a příležitostného zloděje se sklonem k nadměrné konzumaci alkoholu. Nestálý a nepokojný mladík několikrát opustil rodnou vesnici a putoval po Rusi. Při první strastiplné cestě dorazil do kláštera Abalak, kde "pocítil boží vnuknutí" stát se svatým mužem a potulným kazatelem. Na své náboženské pouti při hledání boha přišel do styku s křesťannskou sektou Chlystů, která praktikovala sblížení s bohem prostřednictvím sexuálních orgií. Její bohoslužby končící skupinovým sexem se náruživému Rasputinovi zalíbily. "Naše duše patří bohu, ale tělo nám", hlásá poté Rasputin.

Mezi svými poutěmi se Rasputin stačil oženit a zplodit tři děti, ale ani manželka Fjodorovna Dubravina ani dvě dcery a syn ho doma dlouho neudrží. Opět odchází hledat boží pravdu. Dokonce načas mění i své zvyky a podřizuje se tvrdým pravidlům života v kláštera Verchoturje. Prostřednictvím vlivného přistěhovalce Makarije cestuje až do dalekého Řecka, kde se v mnišské komunitě na hoře Athos připravuje na dráhu kněze. Klášterní poměry však kritizuje a ještě před vysvěcením se vrací do Ruska. Své bližní v Pokrovskoje po návratu překvapuje. Odříká se alkoholu a stává se z něho vegetarián. Lidé v jeho okolí mu přisuzují nadpřirozené schopnosti. Kromě léčení pomocí bylin uzdravuje i pouhým dotykem ruky. Udivuje okolí svým věšteckým nadáním. Ovládá patrně i sugesci a hypnózu a pro své příznivce pořádá léčebné meditace.

V roce 1903 odchází do Petrohradu, kde prostřednictvím opata Sergeje a milenky Olgy Lochtinové proniká do lepší společnosti. Jako populární svatý muž z venkova, zpovědník a léčitel, je žádaným hostem na slavnostech a večírcích. K carské rodině ho uvedla carevnina důvěrnice hraběnka Anna Vyrubovová. Ve své deníku si to k datu 1. 11. 1905 zaznamenává i car
Mikuláš II. Právě svými schopnostmi zázačného léčitele si získává přízeň carské rodiny. Podaří se mu stabilizovat zdravotní stav následníka trůnu careviče Alexeje, který trpí dědičnou hemofilií.

Rasputin se stává oblíbencem, kterého carský pár nazýva přítelem. On je oslovuje familiérně tatíčku a matičko. Rasputin neusiloval o dvorskou kariéru a ani se svým vlivem u dvora nechlubil, přesto se stal pro mnohé vlivné dvořany trnem v oku. Rasputin opět změnil své chování a mimo kontaktů s carskou rodinou začal opět žít divokým životem. Ženy fascinoval i přes ostentativně zanedbaný zevnějšek. Jeho sexuální potenciál se stával legendárním a střídal milenky od šlechtičen po prostitutky. Jeho léčení a zpovědi se staly populárními a vyhledávanými mezi znuděnými ženami vyšších vrstev. Car dlouho nad oblíbencem své ženy držel ochrannou ruku, ale nakonec ho Rasputinovi odpůrci přesvědčili o " poškozování dobrého jména carské rodiny". V roce 1910 opouští Rasputin Petrohrad a vrací se do Pokrovskoje, kde žije dva roky jako vážený a bohatý muž.

Na podzim roku 1912 se situace změnila. Malý Alexej po úrazu opět krvácí a lékaři jsou bezradní.V nouzi zasahuje opět Rasputin. Podle očitých svědků stačilo ukázat nemocnému chlapci Rasputinův telegram a jeho stav se ihned zlepšil. Druhý Rasputinův pobyt v Petrohradě probíhal jinak. Rasputin už nežil v ústraní a nechoval se nenápadně. Pronajal si velký byt, specálně pro něho byl do něho zaveden telefon, aby byl Rasputin neustále k dispozici. Carevna pravidelně Rasputinovi telefonuje a jeho vliv na Alexeje je tak velký, že mnohdy postačí pouhý telefonát, aby se chlapci ulevilo.

V té době se carská rodina izolovala od společnosti . Bylo už známé,že Rasputin má kdykoli přístup k carské rodině. Nyní se u něho shromažďovali jak nemocní, tak i uchazeči o místa ve státní správě, kteří potřebovali jeho přímluvu u cara. Rasputina sledovala tajná policie, která dokumentuje nejen počet milenek, ale i stav Rasputinovy opilosti. Svou neukojitelnou touhu po ženách projevoval veřejně a často sestávalo, že vyhlédnuté ženy si odváděl do ložnice přímo z čekárny ve svém bytě.
27. 6. 1914 se jedna ze zhrzených milenek pokusila Rasputina zavraždit. Rasputin bodnutí nůžkami přežil, ovšem v době jeho zápasu se smrtí začala
světová válka.

Rasputin byl od samého počátku odpůrcem války a naléhal na cara aby uzavřel mír. Tvrdil, že se Rusko řítí do záhuby. Dokonce se vyslovil pro separátní mír s Německem. Se zhoršujícím se průběhem války sílilo u proválečné kliky u dvora podezření, že je Rasputin německým špiónem.
Averzi vůči Rasputinovi posiloval i fakt, že jeho největší zastánkyně carevna Alexandra je německého původu (Alice von Hessen - Darmstadt). Prostřednictvím carevny se v roce 1915, kdy převzal car
Mikuláš II. vrchní velení armády, pokoušel Rasputin zasahovat i do válečných operací.

Spiklenci, mezi kterými byli i velkokníže Dmitrij Pavlovič, kníže Jusupov a poslanec Puriškevič, se rozhodli jednat. Osudná se Rasputinovi stala jeho slabost pro ženy. Kníže Jusupov na den vraždy 16. 12. 1916 pozval Rasputina k sobě na návštěvu pod příslibem seznámení s Irinou, svojí manželkou, která byla proslulou krasavicí. Po Rasputinově příchodu mu Jusupov podal víno otrávené kyanidem, ale k všeobecnému údivu jed na Rasputina neúčinkoval( podle jiné verze lékař zasvěcený do atentátu kyanid úmyslně zaměnil za práškový cukr). Jusupov s Puriškevičem proto Rasputina několika ranami zastřelili ajeho tělo hodili do Něvy, kde bylo o tři dny později nalezeno.

Carská rodina pohřbila Rasputina v Carském Selu. Vzhledem k přítomnosti příslušníka carské rodiny mezi spiklenci( vekokníže Dmitrij Pavlovič), zůstali pachatelé prakticky bez trestu. Po Rasputinově smrti se naplnilo jeho proroctví, že pokud se mu něco stane přijde car o korunu a celou rodinu postihne strašné neštěstí. Po revoluci a následném bolševickém převratu byli v Jekatěrinburgu 17. 7. 1918 postříleni bolševickým komandem.

Záhadná Rasputinova smrt

Vražda Rasputina se stala legendou. 16.prosince 1916 se rozhodlo,že Rasputinův vliv na carevnu je příliš nebezpečný pro imperium. A seskupení šlechticů, vedené princem Felixem Jusupovem a velkoknížetem Dmitryjem Pavlovičem se rozhodlo nalákat Rasputina do Jusupova paláce na Mojce. Zde otrávili koláče a červené víno velkým množstvím kyanidu. Podle legendy jed nijak neúčinkoval, ačkoli Vasilij Maklakov dodal dost jedu na zabití pěti lidí.

Felix zpanikařil, když Rasputin pořád žil a běžel se nahoru poradit s ostatními. Potom se vrátil dolů a střílel na Rasputina revolverem. Rasputin padl a Jusupov se připravoval k odklizení mrtvoly. V tom však Rasputin otevřel oči. Nicméně ostatní spiklenci přišli a stříleli na něj. Potom Rasputin padl ještě jednou. Jak se blížili k jeho tělu, stalo se něco pozoruhodného - on ještě žil a pokoušel se vstát. Nezbývalo tedy nic jiného než utlouci ho do podrobení, poté bylo tělo vhozeno do zledovatělé řeky Něvky. Zde nakonec umírá. Mrtvola byla nalezena o tři dny později.

 

 

 

zdroj: http://romanovci.blog.cz