Jdi na obsah Jdi na menu
 


Václav II.

4. 3. 2009

Václav II. (27. září 1271 – 21. červen 1305, Staré Město)

byl šestý český král a polský král z dynastie Přemyslovců (vlády se ujal v květnu 1283, korunován 1297 českým a 1300 polským králem). Byl synem Přemysla Otakara II. a jeho druhé choti, uherské princezny Kunhuty.

Václav II. se stal českým králem již jako sedmiletý, poté co jeho otec Přemysl Otakar II. padl na Moravském poli. Vzhledem k jeho nezletilosti se podle Přemyslovy vůle ujal poručnictví a správy země Václavův bratranec, braniborský markrabě Ota Braniborský.

Když se Ota Braniborský neshodl s Kunhutou, nechal kralevice uvěznit nejprve na hradu Bezdězu, později jej odvezl jako rukojmí do Braniborska. Kunhuta Uherská počátkem roku 1279 z Bezdězu utekla.

Čechy v době Václavova věznění drancovala braniborská vojska i část šlechty. Roku 1281 zemi postihla strašlivá neúroda, kterou následoval hladomor a epidemie. Tehdejší kronikáři píší o „zlých létech“. Žalostný stav rozvráceného království přiměl část šlechty, aby Václava vykoupila a vynutila si jeho vydání nazpět do Čech. Ota smlouval dlouho a stále zvyšoval nároky, nakonec obdržel část severních Čech. Rudolf I. Habsburský, Václavův rádce, tchán a ne nezištný příznivec, ovšem Otovy nároky k tomuto území neuznal, a tak ho o ně připravil.

Za Václavovy vlády došlo k dovršení velkých hospodářských a sociálních proměn českého státu posledních Přemyslovců, které byly spojeny s kolonizací, zakládáním měst, rozvojem řemesel a obchodu. Koncem 13. století byla objevena bohatá ložiska stříbrné rudy v Kutné Hoře, jejichž využití výrazně přispělo k mocenskému rozmachu českého království.

Král připravil ve spolupráci se svými italskými finančními a právními rádci mincovní reformu, na jejímž základě začaly být roku 1300 raženy pražské groše, které se rychle staly žádanou měnou i v zahraničí, a vydal pro Kutnou Horu nový horní zákoník Ius regale montanorum. V zemích Koruny české tento zákoník platil až do roku 1834, kdy byl nahrazen obecným horním zákoníkem.

 Roku 1300 se ovdovělý Václav oženil s dvanáctiletou princeznou Eliškou Rejčkou, jejímuž otci Přemyslu II. se nedlouho před smrtí podařilo obnovit v Polsku království.

Roku 1301 vymřela Ondřejem III. v Uhrách panovnická dynastie Arpádovců a část velmožů v čele s mocným magnátem Matúšem Csákem Trenčianským nabídla uherskou korunu Přemyslovcům. Druhým kandidátem byl Karel Robert z Anjou, kterého podporoval papež Bonifác VIII. i Václavův bývalý švagr, římský král Albrecht I. Habsburský. Navzdory nesouhlasu některých členů královské rady král nabídku přijal pro svého jediného syna Václava, který byl poté korunován v Uhrách jako Ladislav V.

Přemyslovci dosáhli nebývalého úspěchu a Václav II. uvedl v úžas celou Evropu. Drželi nyní tři královské koruny a jejich panství sahalo od Baltu až k Dunaji. Rozmachu přemyslovské moci již nestačily možnosti královské pokladny, přestože byla bohatě zásobována českým stříbrem. Obrovské výdaje na vydržování vojska, diplomatů, dvora i štědré dary královým stoupencům ji vyprázdnily. Kromě toho se přílišné rozpínavosti českého krále zalekli v zahraničí. Václavovi se nepodařilo upevnit českou vládu v Uhrách ani s pomocí vojska, proto raději nechal roku 1304 odvézt svého jediného přeživšího syna nazpět do Čech, přičemž Uhry poplenil. Odvezeny ze země byly i uherské korunovační klenoty. Král se totiž nehodlal uherského království vzdát. Zároveň ovšem tento tah přivedl do již tak velkého tábora odpůrců českého krále i Uhry.

 Václav II. zemřel v 34 letech na tuberkulózu a poslední měsíce života strávil zajištěním dědictví pro syna. Přemyslovské soustátí se ale takřka hned po jeho smrti začalo rozpadat.

Václava II. přežilo pět jeho manželských dětí, z jeho levobočků je bezesporu nejznámější Jan Volek.

 

 Genealogie

Václav I.
nar. 1205
zm. 23. září 1253
  Kunhuta Štaufská
nar. asi 1200
zm. 13. září 1248
  Rostislav Haličský
nar. 1225
zm. 1262
  Anna Uherská
nar. 1226/7
zm. po 1270
         
     
  Přemysl Otakar II.
nar. asi 1233
zm. 26. srpna 1278
  Kunhuta Uherská
nar. asi 1246
zm. 9. září 1285
 
     
   
                           
  1.
Guta Habsburská
nar. 13. března 1271
zm. 18 . června 1297
OO   1285
Václav II.
nar. 27. září 1271
zm. 21. červen 1305
2.
Eliška Rejčka
nar. 1. září 1286
zm. 18. října 1335
OO   1300
   
                   
   1    1    1    1    1
Přemysl Otakar
nar. a zm. 1288
 
Václav III.
nar. 1289
 zm. 1306
 
Anna
nar. 1289
 zm. po 1292
 
Anna Přemyslovna
nar. 1290
 zm. 1313
 
Eliška Přemyslovna
nar. 1292
 zm. 1330
 
   1    1    1    1    1
Guta
nar. 1293
 zm. 1294
 
Jan
nar. 1294
 zm. 1295
 
Jan
nar. 1295
 zm. 1296
 
Markéta Přemyslovna
nar. 1296
 zm. 1322
 
Guta
nar. a zm. 1297
 
   2
Anežka Přemyslovna
nar. 1305
 zm. asi 1337

 

zdroj: www.wikipedia.cz

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA