Jdi na obsah Jdi na menu
 


Období krize - boj o moc

13. 2. 2009

Důvody krize

  1. změna poměrů ve střední Evropě (Polsko, Uhry)
    - Polsko vedlo expanzívní politiku (=> ztráta Slezska a Krakowska)
  2. spory mezi syny Boleslava II.
    - Boleslav III. zvaný Ryšavý
    - Jaromír
    - Oldřich

 

  • 1001 - útěk Jaromíra (na příkaz knížete vykastrován) a Oldřicha, který měl být na Boleslavův příkaz zavražděn, do Bavorska;
  • 1002 - povstání proti Boleslavovi (vedeno Vršovci), Boleslav III. uprchl k Jindřichu Nordgavskému (otci Jitky, pozdější manželky knížete Břetislava I.). Boleslav III. jím byl krátce zajat, poté se uchýlil k Boleslavu Chrabrému do Polska;
  • 1003 (leden) - po smrti Vladivoje Boleslav III. Boleslavem Chrabrým znovu dosazen na český knížecí stolec. Slíbil Boleslavu Chrabrému, že se zúčastní povstávní proti římskoněmeckému králi Jindřichovi II.;
  • 1003 (9. únor) - kníže slíbil odpouštění svým dřívějším odpůrcům, ale nařídil vyvraždění Vršovců a svého zetě z tohoto rodu prý zabil vlastníma rukama (tuto příhodu zaznamenal saský letopisec Thietmar Merseburský). Tento čin vyvolal povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil. Na jaře 1003 vpadl Boleslav Chrabrý do Čech, které ovládal do podzimu 1004, kdy byl vypuzen římským králem Jindřichem II. (pozdějším císařem). Zbylé tři desítky let života prožil svržený Boleslav III. v polském vězení, kde také roku 1037 „od nikoho neželen i umřel“.

     

    Genealogie

    Boleslav I.
    nar. asi 915
    zm. 967/972
      Biagota?    ?    ?
             
         
      Boleslav II.
    nar. asi 932
    zm. 7. února 999
      Emma
    zm. 1005/1006
     
         
       
                               
    Boleslav III.
    nar. okolo 965
    zm. 1037

Boleslav III. neměl mužského dědice, není známé ani jméno jeho manželky. Zřejmě měl jen dceru, manželku výše zmíněného Vršovce. Je tedy možné, že Boleslav měl vnuka, což mohl být jeden z důvodů, proč kníže Oldřich nařídil druhé vraždění Vršovců. Na druhou stranu Thietmar Merseburský tvrdí, že se tak stalo kvůli tomu, že Vršovci podporovali prostředního z bratrů, Jaromíra.

 

Do sporů zasáhli čeští velmožové, Němci a Boleslav Chrabrý, král polský. Roku 1002 Boleslav Chrabrý sesadil z českého trůnu krutého a neschopného Boleslava III. a na jeho místo dosadil Vladivoje. Ten si pro posílení své pozice (nikdo ho totiž neuznával, navíc hojně holdoval alkoholu) nechal potvrdit své postavení od panovníka Římské Říše, nechal si udělit Čechy jako léno. Po jeho smrti v letech 1003 - 1004 do situace opět zasáhl Boleslav Chrabrý ovládnutím Prahy a učinil tak první pokus o vytvoření česko-polské říše. To samozřejmě vyvolalo odpor u Němců, a tak byli Poláci za pomoci knížat Oldřicha a Jaromíra z Čech vypuzeni.

Za knížete Oldřicha (1012 - 1034) došlo k uklidnění poměrů, Oldřich získal zpět z rukou Poláků Moravu (1019). Ta byla chápána jako nárazníkové pásmo v případě útoku ze strany Uhrů, také proto se Morava po dlouhou dobu nestala součástí Čech. Podle pověsti žil kníže Oldřich s prostou selskou ženou Boženou. S ní měl také syna Břetislava, který se nakonec stal českým knížetem.

Poté, co byly překonány spory mezi Oldřichem a Jaromírem, se vlády ujal Břetislav (vládl 1035 - 1055). 

V roce 1021 unesl z kláštera ve Svinibrodu dceru bavorského velmože, markraběte z Nordgau Jindřicha, Jitku ze Svinibrodu (též Juditu, Gutu), se kterou se brzy oženil.

Kosmas píše: Tedy Břetislav, z jinochů nejkrásnější a hrdina nejudatnější, slyše z mnohých vyprávění o neobyčejné kráse, ušlechtilosti a urozeném původu řečené dívky, nedovedl ovládnouti svého ducha a jal se v srdci přemýšleti, má-li se pokusiti unést ji mocí, či se o ni řádně ucházeti. ale rozhodl se raději mužně jednati než schýliti k pokorné prosbě šíji. Břetislav s Jitkou žili v této době v Olomouci, kde se také narodil jejich první syn Spytihněv.

 

 
Břetislav I. unáší Jitku. Vyobrazení z latinského překladu Dalimilovy kroniky.

 

Ten se snažil obnovit mezinárodní pozice českého státu, v roce 1039 vedl válečnou výpravu proti Polsku a poté ještě dvakrát proti Německu (poprvé zvítězil, podruhé již nikoliv). Podařilo se mu též připojit Klodsko a část Slezska. Tím vykonal druhý pokus o vytvoření česko-polského státu. Břetislav zavedl údělovou soustavu („stařešinský princip“ = seniorát - vládcem je vždy nejstarší člen přemyslovské dynastie - tj. nikoliv prvorozený syn knížete). Moravu rozdělil na úděly (územní celky) určené pro mladší členy přemyslovského rodu. Knížata vládnoucí na Moravě byla podřízena pražskému knížeti (jednalo se o Olomoucký, Brněnský, na konci 11. století přibyl ještě Znojemský úděl). Břetislav se podílel též na vydání prvních zákoníků - při výpravě do Polska dal vyhlásit Břetislavovy dekrety namířené proti pohanským zvyklostem.

 

Genealogie

Boleslav II.
nar. asi 932
zm. 7. února 999
  Emma
nar. před 950
zm. 1005/1006
   ?    ?
         
     
  Oldřich
zm. 9. listopadu 1034
  Božena?
zm. po 1052
 
     
   
                           
  Jitka ze Svinibrodu
nar. před 1003
zm. 2. srpna 1058
OO   asi 1021
Břetislav I.
nar. 1002/1005
zm. 10. ledna 1055
 
                   
                   
                   
Spytihněv II.
 nar. 1031
 zm. 28. ledna 1061
 
Vratislav II.
zm. 14. ledna 1092
 
Konrád I. Brněnský
 nar. asi 1035
 zm. 6. září 1092
 
Jaromír
 nar. kolem 1040
 zm. 26. června 1090
 
Ota I. Olomoucký
 zm. 1086
 

Po smrti knížete Břetislava nastalo v českém státě období bojů a sporů o trůn (zasahovali němečtí panovníci s úmyslem vytvořit závislost Čech na Německu; to se stalo těžkým břemenem pro českého panovníka). „vládu českou - lid český“.

Jeho následovníkem se stal jeho syn Spytihněv.

Spytihněv II. (1031 – 28. ledna 1061) byl český kníže (1055–1061) z dynastie Přemyslovců, podle Kosmy muž velmi krásný, vlasy měl tmavší nad černou smolu, vousy dlouze splývající, tvář veselou... Jako dítě se Spytihněv stal v roce 1039 rukojmím Jindřicha III., kterému se znelíbila expenzivní politika knížete Břetislava, ale po porážce při tažení do Čechy byl vyměněn za německé pány.

O rok později byl ale Jindřich úspěšnější a Spytihněv putoval znovu jako záruka míru do německých zemí. Není známo, jak dlouhou dobu tam strávil, ale Spytihněvových sedmnácti letech mu otec svěřil olomoucký úděl, před svou smrtí ho Břetislav povolal do Čech na knížecí stolec a Moravu rozdělil mezi další tři syny.

Spytihněv zemřel ve třiceti letech, po šesti letech vlády. Stalo se tak 28. ledna 1061 snad po bojích u Hradce nad Moravicí, pohřben je ve Svatovítské bazilice. Mnozí kronikáři předpokládali, že druhá polovina 11. století bude dobou Spytihněva, nepochybně schopného knížete, osud tomu ale chtěl. Jeho nástupcem a prvním českým králem se stal Spytihněvův bratr Vratislav II.

Spytihněvův jediný syn Svatobor (Fridrich) se stal roku 1085 aquilejským patriarchou, ale už 23.2. 1086 byl zavražděn při pouliční výtržnosti.

Po smrti Spytihněva II. se na trůn dostává jeho bratr Vratislav II.

Za vlády Vratislava II. dochází k rozkvětu Čech, Vratislav spolupracuje s Říší, pomohl císaři v boji s papežem při dobývání Říma. Roku 1085 se Vratislav II. za tuto pomoc stal králem (jen jeho osoba, titul zatím ještě nebyl dědičný). Král nemusel platit tribut pacis, za jeho vlády došlo rovněž i ke kulturnímu a hmotnému vzestupu. Praha vzrostla na uznávané obchodní středisko; v podhradí vznikla už předtím první německá osada (v místech nynějšího Poříčí).

V roce 1063 bylo založeno olomoucké biskupství. Při biskupství v Praze byla založena škola pro kněžský dorost. Značný vzestup tehdy prožil také Sázavský klášter, a to zásluhou opata Božetěcha (liter. památka: Vyšehradský kodex). Klášter i kostel Sázavský byl přestavěn a umělecky vyzdoben, žádost o kázání ve slovanském jazyce byla však odmítnuta, a tak Vratislav II. osobně navštívil papeže (Řehoře VII.), ten však koncem 11. století výslovně zakázal slovanskou liturgii.

Oldřich
zm. 9. listopadu 1034
  Božena?
zm. po 1052
  Jindřich Nordgavský
zm. 18. září 1017
  Gerberga
(z Grabfeldu)?
zm. po 1036
         
     
  Břetislav I.
zm. 9. listopadu 1034
  Jitka ze Svinibrodu
zm. po 1052
 
     
   
                           
1
neznámá manželka
2
Adléta Uherská
nar. asi 1040
zm. 27. leden 1062
OO   asi 1057
Vratislav II.
zm. 14. ledna 1092
3
Svatava Polská
nar. asi 1046-1048
zm. 1. září 1126
OO   1062
                   
   2    2    2    2
Břetislav II.
 zm. 1100
 
Vratislav
zm. 1061
 
Judita Přemyslovna
 zm. 1086
 
Ludmila
 zm. po 1100
 
   3    3    3    3    3        
Boleslav
 zm. 1091
 
Bořivoj II.
nar. 1064?
 zm. 1124
 
Vladislav I.
 zm. 1125
 
Judita Grojčská
nar. 1066?
 zm. 1108
 
Soběslav I.
nar. 1075?
 zm. 1140
 

Již na konci vlády Vratislava se snažil převzít vládu jeho syn, Břetislav II.. Byl sice poražen a na krátký čas jej v čele vystřídal jeho strýc Konrád, ale po jeho smrti se vlády opravdu ujal. Vládl však jen osm let, protože (pravděpodobně kvůli jeho politice) byl v roce 1100 ve Zbečně zavražděn.

Po smrti Břetislava II. nastoupil na knížecí stolec Bořivoj II., který však svoji vládu neměl nijak jistou - mnoho rodů jej neuznalo, a nahonec byl v roce 1107 svržen Svatoplukem. Za Svatoplukovy vlády došlo k mnoha vojenským výpravám proti Uhrům, Polákům, i proti českým rodům (Vršovci).

Ani po jeho smrti nedošlo k přílišnému uklidnění, v roce 1110 nastoupil Vladislav I., který však bojoval se svým bratrem Bořivojem II. V roce 1125 se vlády za pomoci aristokracie a Svatavy (manželky krále Vratislava II.) ujal Soběslav I., za jehož vlády byl odražen útok nového římského krále Lothara III.

Genealogie

Břetislav I.
zm. 10. ledna 1055
  Jitka ze Svinibrodu
zm. po 1052
  Kazimír I. Obnovitel
25. července 1016
zm. 28 listopadu 1058
  Dobroněga Kyjevská
zm. 1087
         
     
  Vratislav II.
zm. 14. ledna 1092
  Svatava Polská
nar. asi 1046-1048
zm. 1. září 1126
 
     
   
                           
  Adleyta Arpádovna
zm. 15. září 1140
OO   asi 1123
Soběslav I.
nar. kolem 1075?
zm. 14. února 1140
 
                   
                   
                   
Vladislav Olomoucký
zm. po 1165
 
Marie Česká
zm. po 1172
 
Soběslav II.
 nar. asi 1128
 zm. 29. ledna 1180
 
Oldřich
 nar. 1134
 zm. 1177
 
Václav II.
 nar. 1137
 zm. po 1192

 

V roce 1140 šlechta na stolec dosadila syna Vladislava I., Vladislava II. Ten pomáhal císaři Fridrichovi Barbarossovi při dobývání Milána (vítězství) => v roce 1158 dostal od císaře královskou korunu „na věky“, fakticky však jen pro jeho osobu. Roku 1169 Vladislav II. vystavěl v Praze první kamenný most (Juditin most - podle své manželky).

Spory mezi Přemyslovci definitivně odstranil až Přemysl Otakar I. (první panovník tzv. posledních Přemyslovců). Přemysl Otakar I. se ujal moci roku 1197.

 

zdroj:

www.dejepis.com

www.wikipedia.cz

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA